ja_mageia

Zátěžová diagnostika

Připravili jsme nový seriál článků

  • zátěžová diagnostika a její využití při řízení sportovního tréninku.

Věškeré články jsou zveřejněny v sekci Služby/Zátěžová diagnostika.

 

1. Úvod
2. Zátěžová diagnostika
2.1 Význam zátěžová diagnostiky
2.2 Zátěžová diagnostika na výkonnostní úrovni
2.3 Využití zátěžové diagnostiky u vytrvalostních sportů
2.4 Antropometrie
3. Obecná východiska
3.1 Laktát
3.2 Tepová frekvence
3.2.1 Klidová tepová frekvence
3.2.2 Maximální tepová frekvence
3.2.3 Tepová frekvence v bodě zlomu
3.3 Vztak laktátu a tepové frekvence
3.4 Zdroje energie
3.4.1 ATP – adenosintrifosfát
3.4.2 CP – kreatinfosfát
3.4.3 Glykogen
3.4.4 Tuky
3.4.5 Bílkoviny
3.5 Energetické systémy
3.5.1 ATP – CP systém
3.5.2 Laktátový systém
3.5.3 Oxidativní systém
4. Spiroergometrie
4.1 Měřené parametry při spiroergometrickém vyšetření
4.1.1 Maximální spotřeba kyslíku
4.1.2 Další zjišťované parametry
4.2 Vlastní spiroergometrický test
4.3 Vyhodnocení spiroergometrického testu
4.3.1 VO2, CO2, respirační kvocient, dechová frekvence, minutová ventilace
4.3.2 Krevní laktát
4.3.3 VO2 max
5. Test pro zjištění laktátové křivky
5.1 Význam vyšetření laktátové křivky
5.2 Laktátová křivka
5.3 Test laktátové křivky na bicyklovém ergometru
5.4 Rozbor laktátové křivky
5.5 Hodnocení trénovanosti na základě rozboru laktátové křivky
6. Praktické testování laktátové křivky
6.1 Rozbor konkrétního záznamu tepové frekvence
6.2 Rozbor konkrétní laktátové křivky
6.3 Rozbor laktátových křivek z opakovaných vyšetření
6. Závěr
6. Seznam použite literatury

 

Úvod do zátěžové diagnostika a jejího využití při řízení sportovních tréninků.

Lidé, kteří touží snížit svoji tělesnou hmotnost, amatérští sportovci, kteří se svému milovanému sportu věnují ve volném čase, vrcholoví závodníci, kteří mají ty nejvyšší medailové ambice, ti všichni chtějí svůj čas, investovaný do sportu, využít co nejúčelněji. A právě k poznání toho, jak velký přínos pro všechny výkonnostní kategorie sportovců má moderní, vědecko-medicínský přístup k tréninku, by měly vést tyto řádky.
Naším cílem  je podat čtenáři, sportovci či jeho trenérovi informace o tom, co jej čeká, pokud se rozhodne absolvovat některý ze zátěžových testů a jak může uplatněním moderních, vědeckých metod, posunout svůj pohled na proces sportovního tréninku. V praxi se velmi často setkáváme s naprostým nepochopení významu  zátěžové diagnostiky a s jejím praktickým využíváním, či spíše nevyužíváním.
V následujích několika týdnech se proto budete, vážení čtenáři, postupně seznamovat s problematilou zátěžové diagnostiky, především  na možnosti jejího praktického využití  a na popis dvou základních zátěžových testů, spiroergometrii a test laktátové křivky.
Na  testu laktátové křivky jednoho sportovce a na jejím vývoji v průběhu  sezóny Vám ukážeme na praktický význam zátěžové diagnostiky – na konkrétní, měřitelné parametry, ze kterých lze vyvodit jasné a jednoznačné závěry. Z těchto závěrů vyplyne stav trénovanosti sportovce a z  opakovaných vyšetření se poté vyhodnotí přínos aplikovaného tréninku pro rozvoj jeho výkonnosti. Jen tak lze objektivně posoudit, zda tréninkový plán byl správně postavený  a  realizovaný.
Pevně věříme, že pozorný čtenář této práce dojde k přesvědčení, že zátěžová diagnostika může být pro sportovce všech výkonnostních úrovní velkým přínosem na cestě za splněním jejich cílů a snů.